Biedjovággi fas meahccin!

Cealkámuš Ávjovári luonddugáhttelihtus 11.04.2017

Biedjovággi fas meahccin!


Guovdageainnu suohkanstivra lea areálaplánas mearridan bidjat Biedjovágge-guovllu fas LNFR-guovlun (Eanandoallu, luonddu, olggostallan, boazodoallu). Ávjovári luonddugáhttenlihttu lea hui duhtavaš dainna mearrádusain. Dál go lea čilgon ahte ii šatta fas ruvkedoaibma Časkijasas, de lea gažaldat mo mii háliidit ahte dat guovlu galgá leat boahtteáiggis. Lea mannan 26 jagi dassái go ruvkedoaibma heitihuvvui, ja 21 jagi dassái go eiseváldit celke ahte lea čorgejuvvon. Dan maŋŋá lea hui unnán dahkkon, go leat vuordán loahpalaš mearrádusa šaddá go ruvke fas. Lea dahkkon unná geahčaleami gilvut fas (revegeteret), muhto ii gávdno čielga konklušuvnnat dan geahččaleamis. Áidna visti mii ain čuožžu doppe lea goarránan vel eambbo, seamma lea luodda dohko. Unnán šattut leat šaddan ja eanaš ovddeš ruvkeguovlu lea ain ruinaeanadat, mas leat ollu ruskkat sihke ruvkeáiggis ja maŋit áiggis. Ii mihkkege leat dahkkon čorget nuoskiduvvon buođuin, ovddeš rabas ruvkkiin, bázahusdievain ja čázádagain mat álget ruvkeguovllus. Fylkka čáhcehálddálašplánas lea Biedjovággi merkejuvvon guovlun mas lea stuora nuoskideapmi, muhto ii makkárge doaibma leat evttohuvvon, dan dihte go máhkás lea eahpečielggas gii doppe oamásta guovllu ja geas lea ovdasvástádus.
Dál lea áigi dahkat juoidá dainna. Luonddugáhttenlihttu bealis mii leat juo guktii evttohan álggahit revegeterema Biedjovággái, 20.10.20131 ja 29.05.20142. Mii áigut dál gearduhit dan ja addit vel moadde jurdaga maid berre dahkat.
Molsaeavttut dál leat:

– buktit ruvkeguovllu ruovttoluotta meahccin nu ollu go vejolaš.

– dahkat ruvkedoaimma bázahusaid turistattrakšuvdnan.
Mii oaivildit ahte berre árvvoštallat goappašat molsaeavttuid ja vejolašvuohta kombineret daid.

1. Ruovttoluotta meahccin
Dát šaddá álggos gáibidit vuđolaš guorahallama mo ruvke lea váikkuhan luonddu, ee. kemihkalaš nuoskideapmi čázádagaide. Dán maŋŋá ferte bidjat plána mo čorget guovllu kemihkalaččat, fysalaččat ja biologalaččat. Sáhttá šaddat dárbu buhtistit čázi boares ruvkebuođuin, kártet njuoskideami gálduid, gokčat nuoskiduvvon báikkiid ja vejolaččat doaibmat neutraliseret vissis kemihkalaš ávnnasiid. Eat mii dieđe, eai ge earát dihtet dál visot maid ferte dahkat. Miehtá Norgga leat boares veaikeruvkket mas leat álggáhuvvon dákkár čorgendoaimmat, ja mii berret oahpat vásáhusain mat leat dahkkon doppe. Dát doaimmat šaddet dieđusge máksit ruđa, muhto dan ovddasvástádus gullá stáhtii, mii lea addán lobi álggahit ruvkke. Løkken Verkii, mii heaitihuvvui 4 jagi ovdal Bidjovagge Gruber, lea stáhta addán badjel 100 mill. kr. čorgemii.

Dan maŋŋá galggašii gárvistit eanadathábmema mii álggahuvvui maŋŋil go doaibma heitihuvvui, vai oažžut lunddolaš eanadat mii addá buoret vuođu šattuide. Ja loahpas galgá revegeteret stuora osiid guovllus, mas ávkkástallá vásáhusaid ovddeš geahččalemiin. Dát šaddá oalle stuora bargu, muhto maiddái stuora hástálus dutkiide. Mii ávžžuhit ahte Biedjovágge-guovllus álggahuvvo našunála luondduealáskahttin ja revegeterenprošeakta, mii sáhtášii addit dáid bohtosiid:

– Nu guhkás go vejolaš buktit ruvkeguovllu ruovttoluotta meahccin. Dalle sáhtášii geavahit guovllu nugo ovdal boazodollui, meahccásteapmái ja olggonastimii.

– Hukset máhtu ja vásáhusaid mo revegeteret arktalaš dálkkadagas. Dát máhttu livččii maiddái ávkkálaš eará sajiin gos luonddu lea billášuvvon ruvkedoaimmain, elfápmohuksemis dahje eará sivain.

– Áddit bargosajiid Guovdageidnui ja ovdánahttit báikkálaš gealbbolašvuođa.

Dán oktavuođas mii ávžžuhit ahte Guovdageainnu suohkan ohcá ovttasbarggu FeFoin, Birasdirektorahtain ja dutkanásahusaiguin, omd. Bioforsk ja NINA.

2. Kulturmuitu / turistaattrakšuvdna.

Miehtá Norgga leat čuđiid heitihuvvon ruvkkit. Máŋga dain leat šaddan kulturmuittut ja museat. Dalle go Biedjovággi heitihuvvui válljii suohkan seastit «fortykkerbygget» vai ráhkadit musea dohko. Das ii šaddan mihkkege, ee. go unnán bázii maid čájehit ruvkedoaimmas. Buot eará visttit ledje gáikojuvvon ja eananvuolruvkket ja rabasruvkket ledje devdon. Eai lean váldan vára mašiinnaid. «Fortykkerbygget» lea báicce geavahuvvon rádjosin bovrasiskkosiidda. Eará ágga musea vuostá Biedjovákkis lea ahte livččii dušše olamuttus oanehis sesongas, jus ii galgga geavahit ruđa ođasmahttit luotta ja doallat dan rabasin birra jagi.

Mii oaivvildit dattetge ahte berre váldit vára Biedjovákki ruvkehistorjjá, ja evttohit plánejuvvon meahcceguovddážii ráhkadit čájáhusa ruvkke huksema, doaimma ja heitiheami birra, govaiguin ja vejolaš diŋggaiguin. Oassin čájáhusas berre leat dokumentašuvdna mii čájeha mo doppe lea heitiheami maŋŋá ja doaimmat mat leat dahkkon ja maid berrejit dahkkojuvvot čorget ja revegeteret. Dasa berre čatnat geologalaš čájáhusa, mii čájeha geologalaš máŋggaidvuođa erenoamážit Biedjovágge-guovllus, muhto maiddái muđui Guovdageainnus ja Finnmárkkus. Dan oktavuođas berre addit vejolašvuođa turisttaide gesset mannat Biedjovággái ja oaidnit ruvkeguovllu. Doppe berre dalle cegget plakáhtaid mat muitalit mii lea leamaš ja mii lea dahkkon dan maŋŋá. Ranesbáktedievain ruvkedoaimma maŋŋá leat ollu miellagiddevaš minerálat, ja berre árvvoštallot mo dan sáhttá geavahit turismmas ja geassit gussiid geat beroštit geologiijas.

Mii eat sáhte addit buot vástádusaid. Deháleamos dál lea álggahit ságastallama ja ahte suohkan ráhkada plána ovttas fágaolbmuin, boazodoaluin ja earáiguin geat geavahit dan guovllu. Luonddugáhttenlihtu bealis mii áinnas searvat dan bargui.

Ávjovári Luonddugáhttenlihttu
 

Svein Lund

jođiheaddji

1http://naturvernforbundet.no/finnmark/gruvedrift/biedjovaggi-tilbake-til-naturen-article29792-2023.html

2https://naturvernforbundet.no/finnmark/gruvedrift/naturvernforbundet-vil-revegetere-gruvene-i-biedjovaggi-article31637-2023.html